Jelikož naše paní profesorka češtiny je hrozně akční a pořád po nás chce slohy na témata, na která se ani pořádně nic nedá vymyslet,i tentokrát svůj úmysl nezměnila. Měli jsme za úkol napsat pohádku o strašidlech,kterým bychom vystrašili nějaké malé dítě. Mně napadlo,napsat o tom básničku. Učitelka byla nadšená,ale podle mě je to hrozná kravina. Tak si to můžete přečíst :-)
Co se skrývá ve skříni?
Venku je zima, mráz za uši leze,
Počasí nevnímá, že se blíží březen.
Všichni sedí doma u kamen,
jsou rádi, že nemusí ven.
Mraky spustily chumelenici,
Já hlídám malou sestřenici.
Půlnoc se blíží, je tedy čas jít spát.
Oči se klíží, musím do postele hnát.
Přemáhat spánek, to jde velmi těžce,
Jenže moje společnice chce být vzhůru ještě.
,,Vidíš tu skříň v ložnici?
Ta je v moci strašicí.
Obluda zlá se v ní skrývá
A škvírou se na nás dívá."
,,Tomu se mi nechce věřit.
Jak by mohla uvnitř přežít?
Nemá tam jídlo ani pití,
To je dost patné živobytí."
,,V noci, když slunce zaleze,
Stvůra z almary vyleze.
Je to ale velká záhada,
Jak kostra ta zrůda vypadá.
Celou noc tu nahlas chrastí
Její ztuhlé staré kosti.
Když nebudeš v noci spát,
Bude tě mít smrťák rád.
Vezme tě do svého světa,
Po tobě je záhy veta."
Sestřenka vytřeští oči,
Ke skříni své zraky stočí.
,,Ta kostra ale musí být stará.
Řekni, kdepak se tu vzala?"
,,Když naši tuto skříň kupovali,
V obchodě je před tím varovali.
Patřila prý velmi zvláštní paní,
Doma měla tisíc dračích saní.
Sama si vyčarovala, co chtěla,
Upíra měla za manžela.
V noci na sebe bere podobu kostry,
Její zrak je ještě více ostrý.
Ráda hledá malé děti,
Létá s nimi na koštěti.
Proto musíš jít teď spát,
Ne se její hračkou stát."
Na naší zahradě v roští
Cosi náhle začne šustit.
Křoví nato rozestoupí se
A z něj koště vyvalí se.
Za ním rozježené vlasy,
To už sestřenici stačí.
Teplou peřinou se rychle přikryje,
Zapomene, že tu smrťák někde je.
Terezka pak brzy usne,
Křoví zase rychle zhoustne.
Není poznat, že v něm bylo
Smrčkovo staré tělo.
I když je teď Terka větší,
Té báchorce stále věří.
Zde hledá 